zpět
Hlavním faktorem udržujícím polootevřenou parkovitou vegetaci savan je oheň. V savaně roste velký objem trávy. Po období dešťů tráva zraje, usychá a stává se vysoce hořlavým palivem. Přijde-li požár, což se v savaně děje často, trávám to nevadí, zatímco mladé stromy shoří a přežijí jen ty starší. Nadměrné cílené vypalování člověkem však vegetaci savan poškozuje.
Suché období vede v savaně ke zvýšení množství mrtvé trávy, kterou již býložravci nezvládají konzumovat (foto D. Modrý).
Otázka o přirozeném nebo umělém zdroji ohně je v africké savaně, kde předchůdci člověka zakládají ohně už po milióny let, v podstatě umělá. Ať už je oheň v savaně přírodního původu nebo založený člověkem, jeho efekt na masy suché trávy je okamžitý a dramatický (foto D. Modrý).
Pro zebru na snímku je nedaleký požár a obloha zakrytá kouřem běžnou realitou. Požáry v savaně mají pozitivní vliv na diverzitu života, nedávno spálené plochy obvykle vykazují diverzifikovanější společenstva živočichů. Řada druhů zvířat a rostlin požáry vyžadují pro svoji existenci v savaně (Keňa, foto G. D' Amico).
Při běžném požáru v savaně shoří především tráva, která po deštích v další sezóně během několika málo týdnů rychle naroste. Rostoucí tráva váže velké množství CO2 a takové požáry jsou tak z pohledu emisí skoro neutrální (Angola, foto D. Modrý).
Většina drobných živočichů požár v savaně přežívá v úkrytech, i termitiště savanových termitů zůstalo požárem nedotčené (Angola, foto D. Modrý).